Nanin blogObrázky a podobné věci

Detektiv Arael

Publikováno 17.04.2012 v 19:30 v kategorii Moje tvorba, přečteno: 135x

Nevim jak vy, ale já strašně ráda píšu. Miluji sice anděli a všechno nadpřirozeno, ale píšu zásadně detektivky. Tak jsem se rozhodla vám sem dát kousek co mám napsanej. Tak čekám kritiku.

1.Před domem pana Sounela(7:00 pátek)

„Pan Sounel šel brzy ráno na hřbitov “ říkala uklízečka celá rozrušená policii, když jsem přišla „a pak jsem ho neviděla.“

„V kolik asi odešel?“ ptal se inspektor Okinamo

„Kolem 5 hodin“ bylo 7, to bylo podezřelé.

„Má někoho na tom hřbitově?“

„Ano matku a otce“

„Jak zemřeli?“

„Někdo jim probodl dýkou hrudník a s nimi zabili i moje rodiče“

„Ukážete nám ten hřbitov?“

„Jistě, pojďte“

2.Na hřbitově(7:20 pátek)

Byl to malý rodinný hřbitov.

„Pojďte“ řekla služebná a vešla do otevřených dveří hřbitova. Zaslechli jsme výkřik a rychle jsme běželi za služebnou. Stála tam jako přimražená u probodnutého těla pana Sounela. Měl v hrudním koši zabodnutou malou dýku. Tělo ještě nebylo ztuhlé a tak jsme usoudili, že k vraždě došlo mezi 6 a 7 hodinou ráno.

3.Na velitelství(8:15 pátek)

Pořád mi vrtala hlavou ta mrtvola. Když jsme byli na hřbitově, vedle mrtvoly leželo listí jasanu, ale v okolí byly samé lípy. 

„No jasně“ vykřikla jsem 

„Co se děje holčičko?“zeptal se inspektor Okinamo, i když věděl a podle něj jsem jen třináctiletá holka, ale dnes jsem měla příležitost mu dokázat, že se mýlí. 

„Kde roste jasan jako jediný ve městě?“ inspektor váhal

„V parku na předměstí“ odpověděl.

„A co jsme našli okolo oběti?“

„Listy jasanu a ………. Počkat“ zarazil se

„Ano myslíte na to na co já“

A tak jsme běželi ke služebné pana Sounela...

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?